Jaká je spotřeba klimatizace při topení?

Kolik klimatizace spotřebuje energie při topení?

Klimatizace v topném režimu funguje jako tepelné čerpadlo vzduch-vzduch. Nevyrábí teplo přímo elektrickým odporem jako přímotop, ale přenáší ho z venkovního vzduchu dovnitř. Díky tomu z jedné kilowatthodiny elektřiny dokáže vyrobit dvě až čtyři kilowatthodiny tepla, podle vnější teploty a stavu jednotky. Tomuto poměru se říká topný faktor COP a u běžných domácích jednotek se pohybuje mezi 3 a 4,5 při teplotách kolem nuly.

Co přesně ovlivňuje reálnou spotřebu

• Venkovní teplota, čím je chladněji, tím nižší topný faktor a vyšší spotřeba
• Výkon a stáří jednotky, starší nebo poddimenzované klimatizace makají víc a méně efektivně
• Zateplení a velikost prostoru, který se má vytápět
• Nastavená teplota, každý stupeň navíc znamená citelně vyšší spotřebu
• Frekvence odmrazování venkovní jednotky při teplotách kolem nuly a mírně pod nulou

Jak se mění spotřeba podle venkovní teploty?

Při teplotách kolem 7 až 10 stupňů plus je provoz nejlevnější, topný faktor bývá kolem 4. Kolem nuly klesá na 3 až 3,5, protože jednotka musí čas od času odmrazovat výparník venkovní jednotky, což chvíli spotřebovává energii bez užitku. Pod minus 10 stupňů topný faktor padá blíž k 2, u levnějších nebo starších jednotek i níž. Proto se v horských oblastech Vysočiny doporučuje mít klimatizaci jako doplněk k jinému zdroji tepla, ne jako jediné vytápění domu.

Vyplatí se topit klimatizací místo elektrických přímotopů?

Ano, prakticky vždy. I při horších zimních podmínkách klimatizace vyjde z hlediska spotřeby elektřiny levněji než přímotop, protože i se sníženou účinností pořád přenáší víc tepla, než kolik elektřiny spotřebuje. U přímotopu je poměr 1:1, u klimatizace i v mrazu obvykle 1:2 a víc. U bytů, kde topení plynem nebo dálkovým teplem není k dispozici nebo je nevýhodné, bývá klimatizace rozumná volba jako doplňkový zdroj. Víc k tomu, jak vybrat vhodný typ jednotky do bytu, najdete na stránce klimatizace do bytu.

Jak spočítat orientační spotřebu pro konkrétní místnost?

Vychází se z tepelné ztráty místnosti nebo bytu ve wattech, kterou dělíte topným faktorem jednotky při dané venkovní teplotě. Pokud má místnost tepelnou ztrátu 2 kW a jednotka pracuje s topným faktorem 3, spotřebovává v danou chvíli zhruba 0,67 kW elektrického příkonu. Za hodinu provozu je to tedy 0,67 kWh. Přesnější výpočet ale záleží na skutečném výkonu jednotky, na tom, jak často běží na plný výkon a jak často jen udržuje teplotu, což u instalace na míru spočítáme přímo na místě.

Jak nastavení a provoz ovlivňují spotřebu v praxi

• Nižší nastavená teplota o 1 stupeň ušetří citelně, každý stupeň navíc naopak spotřebu zvyšuje
• Nepřetržitý mírný provoz je obvykle úspornější než časté vypínání a zapínání na plný výkon
• Čistý filtr a pravidelný servis udržují výkon jednotky na projektované úrovni
• Správně dimenzovaná jednotka na danou místnost nemusí běžet na maximum, což šetří elektřinu

Jak vybrat jednotku, aby spotřeba v zimě byla nižší?

Rozhoduje hlavně to, jak je jednotka dimenzovaná na tepelnou ztrátu prostoru a jaký má deklarovaný topný faktor při nízkých teplotách, ne jen ten při plusových hodnotách. Kvalitnější split nebo multisplit jednotky mají lepší regulaci výkonu a zvládají nižší teploty bez velkého propadu účinnosti. Při zaměření prostoru a montáži za den umíme doporučit výkon i typ jednotky tak, aby v zimě zbytečně nejela na doraz. Přesný odhad provozních nákladů se vždy odvíjí od konkrétního bytu nebo domu, výkonu jednotky a lokality, na to nejde dát univerzální číslo bez zaměření.

Co dělat, když spotřeba roste a jednotka netopí, jak by měla

Pokud klimatizace najednou topí hůř a spotřebovává víc, obvykle jde o znečištěný filtr, nedostatek chladiva nebo problém s odmrazováním venkovní jednotky. Řešením je servisní prohlídka, ideálně od technika s certifikátem F-plyn, který zkontroluje tlaky v okruhu a stav venkovní jednotky. Zanedbaná údržba dokáže topný faktor srazit citelně dolů, i když jednotka navenek vypadá v pořádku.